Hlavním městem jsou Athény. Uředním jazykem je řečtina.

 

	STÁTNÍ VLAJKA
	STÁTNÍ ZNAK

 

Řecko, oficiálně Helénská republika, je stát ležící v jihovýchodní Evropě na jihu Balkánského poloostrova a přilehlých ostrovech v Egejském, Středozemním a Jónském moři. Jeho sousedy jsou Albánie, bývalá jugoslávská republika Makedonie, Bulharsko a Turecko. Rozloha Řecka činí zhruba 137 950 km2 a žije v něm asi 11 000 000 obyvatel.

 

MAPA ŘECKA

 

Přibližně jedna čtvrtina rozlohy dnešního Řecka připadá na řecké ostrovy, kterých je přes 3000, z nichž 167 jich je stále obydleno. K největším patří Kréta (8 260 km2), Euboia (3 657 km2), Lesbos (1 630 km2) a Rhodos ( 1400 km2). Některá souostroví tvoří vládní regióny nebo vlastní prefektury. Ostrovy se dělí do 6 hlavních skupin (Jónské ostrovy, Egejské ostrovy, Saronské ostrovy, Sporady, Kyklady, Dodekanesy).

Okolo 80 % země je tvořeno horami nebo kopci, což Řecko činí jednou z nejhornatějších zemí Evropy. Horská pásma na území Řecka se souhrnně označují Helenidy. Centrální horstvo Pindos má nejvyšší bod o výšce 2636 metrů nad mořem. Horské pásmo pokračuje prostřednictvím Peloponésu, ostrovů Kythera a Antikythera a končí na ostrově Kréta. Ostrovy v Egejském moři jsou ve skutečnosti vrcholy podvodních hor, které kdysi byly prodloužením pevniny. Nejvyším pohořím Řecka je bájný Olymp. Nejvyšším vrcholem pohoří Olymp a současně nejvyšší horou Řecka je Mytikas. Dosahuje výšky 2917 m a je tak nejvyšším ze sedmi vrcholů na hlavním olympském hřebeni. Název pochází ze slova Myt, což znamená nos.

ADMINISTRATIVNÍ ROZDĚLENÍ

13 krajů rozdělených do 51 prefektur a 1 autonomní region:

 

1 Attika 2 Střední Řecko 3 Střední Makedonie 4 Kréta 5 Východní Makedonie a Thrácie 6 Epirus 7 Iónské ostrovy 8 Severní Egejské ostrovy 9 Peloponés 10 Dodekany, Kyklady 11 Thesálie 12 Západní Řecko 13 Západní Makedonie

 

Na jednom z výběžků poloostrova Chalkidiki, označovaného jako Hora Athos, se rozkládá takzvaná mnišská republika. Je považovaná řeckou ústavou za autonomní republiku, ačkoliv zahraniční vztahy přesto zůstávají výsadou řeckého státu. Její obyvatelstvo je výhradně mužského pohlaví, a to se týká i domácích zvířat, ženy mají na toto území zákaz vstupu.

Souostroví Kyklady tvoří asi 20 velkých a 200 malých ostrovů, jen 24 z nich je obydlených. Nacházejí se ve střední a jižní části Egejského moře. Název Kyklady vznikl od řeckého slova kyklos (kruh), neboť tvoří pomyslný kruh kolem posvátného ostrova Delos.

 

KYKLADY - MAPA

 

Ostrovy jsou převážně kamenité a vyprahlé, za což mohou severozápadní větry meltemi, vanoucí zejména v červenci a srpnu a způsobující, že zde skoro vůbec neprší. Výjimku tvoří ostrovy Andros a Naxos, které jako jediné mají trvalé vodní toky, a ostrovy Serifos a Kea.

Správním střediskem Kyklad je město Ermoupoli na ostrově Syros.

Podle antické báje vznikly Kyklady tak, že bůh moře Poseidon srazil svým trojzubcem do moře hory a ty potom v hlubinách zapustily kořeny. Jejich vrcholky tvoří jednotlivé ostrovy a ostrůvky souostroví.

Za nejstarší obyvatele Kyklad jsou považováni Kárové v období 2400 - 1200 př.n.l. Jejich kykladské idoly (kamenné sošky zobrazující většinou ženy) byly nalezeny téměř na všech ostrovech. Kolem roku 1200 př.n.l. vytlačili Káry na severu Jónové a na jihu Dórové, později spadaly ostrovy pod Athény. V letech cca 300-180 př.n.l. patřila část ostrovů ke starověké Makedonii a část dynastii Ptolemaiovců z Egypta. Později připadly Římské říši a po jejím rozdělení Byzantincům. Ve středověku zde vládli několik staletí Benátčané, Frankové a Turci. Pak se ostrovy pomalu připojovaly k Řecku.

Mezi obydlené kykladské ostrovy patří (seřazeno abecedně):

Amorgos, Anafi, Andros, Antiparos, Donoussa, Folegandros, Ios, Iraklia, Kea, Kimolos, Koufonissi, Kythnos, Milos, Mykonos, Naxos, Paros, Santorini, Serifos, Schinoussa, Sifnos, Sikinos, Syros, Thirassia a Tinos